Co je DNA?

DNA, neboli deoxyribonukleová kyselina, je molekula, která obsahuje genetické instrukce používané v růstu, vývoji, fungování a reprodukci všech známých živých organismů a mnoha virů. DNA je nukleová kyselina, což je jeden ze čtyř hlavních typů makromolekul, které jsou nezbytné pro všechny formy života.

Struktura DNA je často popisována jako dvojitá šroubovice, připomínající zkroucený žebřík. Tato struktura se skládá ze dvou dlouhých řetězců, které se kolem sebe vinou, přičemž každý řetězec se skládá z páteře tvořené cukrem (deoxyribózou) a fosfátovými skupinami, s připojenými dusíkatými bázemi. Čtyři typy dusíkatých bází v DNA jsou adenin (A), cytosin (C), guanin (G) a thymin (T). Tyto báze se spárují specifickým způsobem: adenin s thyminem a cytosin s guaninem.

Sekvence těchto bází podél řetězce DNA kóduje genetické informace. U organismů se DNA nachází v jádru buňky a malé množství se může nacházet také v mitochondriích (mitochondriální DNA) a u rostlin v chloroplastech.

DNA hraje klíčovou roli v dědičnosti, protože je zodpovědná za předávání genetických informací z jedné generace na další. Děje se tak prostřednictvím procesů jako je replikace (kde DNA vytváří kopie sama sebe), transkripce (kde se DNA používá k vytvoření RNA) a translace (kde se RNA používá k produkci proteinů). Tyto proteiny vykonávají různé funkce v těle, ovlivňují vlastnosti a funkce organismu. Vaši potomci pak dědí tyto procesy od Vás, případně od dalších členů rodiny.

Vaše DNA se může od průměrného člověka odlišovat tak, že při translaci vytváří specifické proteiny, které eventuelně vedou ke vzniku nemocí. Některým z nich lze však předcházet. Například Diabetes 2. typu se u Vás nikdy nemusí rozvinout, i když k němu máte ve svém DNA predispozici. Tyto proteiny mnohdy i určují to, proč na Vás některé léky zabírají méně a na některé jste vyloženě alergičtí. Znát svůj genetický kód může poskytnout i klíč k personalizované léčbě.